Milánská stěna
Milánská stěna je podzemní stěna sloužící k zajišťování stěn výkopů během výstavby, jde o jednu z pažících konstrukcí.[1] Zřizuje se po obvodu stavební jámy pomocí průběžných rýh tloušťky 0,4 až 1,5 metru. Ty se po vyztužení zabetonují. Milánské stěny pak mohou sahat až do hloubky 40 metrů a slouží jako zajištění staveniště pod úrovní země a často následovně slouží i jako obvodové zdivo budoucí spodní stavby – sklepů nebo základů.[2] Výhodou je její vodotěsnost, používá se především v místech s nedostatkem prostoru kolem stavby.
Tato technologie byla poprvé využita v 50. letech 20. století firmou Impresa Costruzioni Opere Specializzate při budování červené linky milánského metra. Následně se rozšířila právě pod názvem „milánská stěna" či milánská metoda".
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ FALTÝNEK, Jan. Pažící konstrukce [online]. Praha: ČVUT, 2016 [cit. 2021-05-26]. Dostupné online.
- ↑ Kotvení stěn stavebních jam. stavebnikomunita.cz [online]. [cit. 2021-05-26]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Berlínská stěna – podobná konstrukce, která je ale dočasná
- Štětovnice
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Milánská stěna na Wikimedia Commons
